Penta Blue Net 1 Penta Blue Net 3 Penta Blue Net 5

Synergie - hnací motiv universa

   1. 2. 2009
 
 
  Synergie je druhým nejdůležitějším motivem universa projevit se, opustit neprojevenou formu, rozdělit se. Tato motivace je velice důležitá zejména během stagnační fáze Velkého cyklu universa (VCU), kdy je universum neprojeveno, spojeno do jednoty (Ca1 kontinuum - A2 kontinuum). V této fázi se universum nevyvíjí, jen zažívá Synergii z vývojové fáze VCU. Pouze rozdělením neprojeveného universa na více než jednu část může být opět nastartován vývoj, který přinese universu informační růst, jak dále vysvětlím.

Prvním, opravdu hlavním motivem universa projevit se, je hledání Náhody. Náhoda neboli Systémem nepředvídatelný sled událostí, by musela představovat takový sled událostí, o kterém by vůle universa opravdu nevěděla. To znamená, že by tyto události nebyly zahrnuty v celkovém systémovém plánu universa pro VCU. V principu by se muselo jednat o absolutně asynchronní, samostatně existující proces nebo systém, jehož vůle by byla zcela autonomní. Objevení Náhody by bylo největším objevem v dějinách universa. Vedlo by k získávání nekonečného množství Synergie.

V lidském světě se tento termín nesprávně přiřadil běžným procesům, které člověk nedokáže dopředu odhadnout a které se vymykají jeho 3D chápání. Všechny tyto procesy a jevy jsou však v Systému obsaženy a tudíž jím i řízeny. Náhoda doposud nebyla objevena.

Poznámka: Hovořím-li kdekoliv v textech o 1/2 VCU a 2/2 VCU mám na mysli vždy poloviny vývojové fáze VCU (projevené universum).

Synergie je jev, při kterém se násobí původní informace uvažovaného objektu pozorováním a interpretací objektu vícero subjekty. Objekt je nahlížen subjekty z vícero úhlů pohledu a tyto nové, rozdílné podoby objektu mezi sebou dále interagují. Vzniká lavinový efekt nárůstu informace. Přičtením takto získaných informací o objektu k jeho původní informaci objekt narůstá, vyvíjí se. Množství informací, o které se navýší původní informace objektu, se nazývá Synergie (A1 + Synergie = Ca1). Pravá podstata objektu (původní informace objektu - Pravda - páteřní informace) zde není důležitá. Je dokonce, za účelem zvýšení Synergie, Systémem potlačována (jedna z úloh Temného principu). Dokonce i v případě pouhého měření informace objektu (interaktivní metoda zjišťování informace) subjektem informace objektu narůstá. Původní informaci objektu nemůžeme zjistit měřením.

Synergie - kontext s Velkým cyklem universa

Universum v neprojevené formě (bod A1 kontinuum) je informačně stejnorodé, nejsou zde rozdíly v informačních potenciálech. Vše je plně synchronní. Všechny nabité informace z uplynulé vývojové části VCU jsou smíchány dohromady a přidány k základnímu šumu universa (stav bez struktury). Právě o tyto přidané informace, o Synergii (o její celkové množství), se suma základního šumu universa zvyšuje. Jde o sklizeň universa. Universum je opět větší.

Vzorec pro výpočet Synergie universa:

Synergie = Ca1 - A1

Uvedu příklad vzniku Synergie: Neprojevené universum se rozhodne zahrát si šachovou partii. Když pomineme fakt, že zde nelze vytvořit šachovnici a jednotlivé figurky, zůstane k úvaze vlastní hra. Mezi sloučenými informacemi neprojeveného universa jsou obsaženy všechny tahy provedené během všech doposud absolvovaných projevení universa (VCU). Dále mezi jednotlivými informacemi nejsou žádná zpomalení ani omezení, vše je plně synchronní, vůle je absolutně jednotná. Veškeré tahy jsou předem známé, nic neklade odpor, žádná hra tedy neexistuje.

Rozdělí-li se však neprojevené universum (NU) o velikosti 100% na dvě části po 50% a zpomalí-li informační výměnu mezi nimi, vzniknou dva asynchronní subjekty:

- Projevené universum A (PU-A)
- Projevené universum B (PU-B)

Jelikož je podstata universa holografická, obsahují subjekty bezprostředně po rozdělení stejné informace. Klíčový moment nastává při vědomém rozpojení synchronizační tendence mezi PU-A a PU-B. Tím vznikne mezi těmito dvěma subjekty vzájemná asynchronnost, vytvoří se dvě samostatné vůle (vznik dvou bytostí). Teprve od této chvíle mohou hrát hru, v našem případě šachy. Během hry staví dva asynchronní subjekty svou vůli proti sobě, čímž započal jejich vývoj. Je to opravdu vydatná a dlouhá hra, během které se informační rozdíl mezi PU-A a PU-B zvětšil. Zvětšila se také celková informační velikost každého ze subjektů například na 300% a 300%.

Když se po skončení hry oba subjekty opět spojí do jednoty (rozdílné informace se holograficky sečtou), bude výsledná velikost mnohonásobně vyšší než před rozdělením i mnohonásobně vyšší než lineárně sečtené velikosti navýšených subjektů. Je to způsobeno zvětšením informačního rozdílu mezi asynchronními subjekty, tudíž i větším počtem uskutečněných vzájemně utvářených variant. V našem případě byla velikost NU před rozdělením (bod A1) 100%, velikost subjektů bezprostředně po rozdělení 50% a 50%, velikost subjektů po skončení hry 300% a 300% a velikost NU po opětovném sloučení (bod Ca1) 10 000%.

Synergie - princip
NU Neprojevené universum v bodě A1 (100%)

PU-A Projevené rozdělené universum, část A (Bytost A)
tvoří ji 50% projeveného universa (bezprostředně po rozdělení)

PU-B Projevené rozdělené universum, část B (Bytost B)
tvoří ji 50% projeveného universa (bezprostředně po rozdělení)

PU-As Projevené rozdělené universum, část A (Bytost A)
tvoří ji 300% projeveného universa (obohacena o Synergii ze hry)

PU-Bs Projevené rozdělené universum, část B (Bytost B)
tvoří ji 300% projeveného universa (obohacena o Synergii ze hry)

NU Neprojevené universum v bodě Ca1 (opět H. sloučené části A + B)
obohacené o celkovou Synergii z projevení se (10 000%)


V praxi se universum rozdělí (ne však celé, pouze k tomu určená část) na velké množství asynchronních částí, ze kterých je vytvořena struktura projeveného universa. Takovými částmi (bytostmi) jsou potom jednotlivé vesmíry, galaxie, hvězdy, planety, území, města, lidé, zvířata, stromy a spousta jiných subjektů. Čím více bude asynchronních subjektů, čím větší bude jejich vzájemná asynchronnost (čím více je zpomalena informační výměna mezi nimi - stupeň zapomnění), tím větší bude získaná Synergie. Celkové zapomnění a intenzita Synergie bude stoupat až do bodu obratníku (viz obr. 1). Množství Synergie se samozřejmě zvyšuje po celou dobu projevení universa (A1 kontinuum - Ca1 kontinuum).

Aby mohl být takový záměr universa realizován, je hned na počátku rozdělení vymezena část universa, u které se asynchronnost zvyšuje rychleji a která se vydává s tichým souhlasem Systému odděleným koridorem před ostatní části. Vzniká opoziční vůle, návnada - Temný princip. Tyto části staví své vůle "proti" záměru universa a nevědomě poslouží k dovršení maximálního stupně projevení a dosažení obratníku dle celkového systémového plánu. Zaslouží se o vytvoření nepředstavitelně vysoké Synergie. Toto období se nazývá sestupné a je náplní celé první poloviny vývojové fáze VCU (1/2 VCU).

Jak vidíme, největší množství Synergie vzniká v nejtěžších chvílích, oproti tomu v obdobích harmonie a klidu vzniká málo Synergie. To je důvodem pro nepoměr těchto období v dějinách universa. Například v precesním cyklu Země trvajícím cca 26 000 let připadá na harmonické období Zlatého věku cca 2x 2 000 let (relativně synchronní období) oproti asynchronní galaktické noci cca 2x 11 000 let.


Paralelní světy a paralelní příběhy

Počet asynchronních subjektů, na které se neprojevené universum může rozdělit, není nekonečný. Zhruba s příchodem Projektu Země dosáhnul svého maxima. Pokud by se nevyužilo jiných možností vývoje, nárůst intenzity Synergie by se i přes silné zastoupení Temného principu citelně zpomalil.

Intenzitu Synergie je ale (dle systémového plánu) potřeba zvyšovat až do bodu obratníku. Jelikož nemůžeme dále zvyšovat počet asynchronních subjektů (bytostí), zvýšíme počet současně běžících příběhů pro každého z nich. Vzniknou tak paralelní příběhy. Abychom je mohli provozovat, bude nezbytné přiřadit jim prostor, ve kterém se mohou odvíjet. Tento prostor si pojmenujme "paralelní svět", či spíše "paralelní světy". Je to pouze virtuální označení, jelikož jde o běžný, již existující prostor, který takto pouze využíváme.

Funguje to následovně: Jednotlivý příběh konkrétního jedince se větví do několika současně běžících, vzájemně různorodých příběhů pomocí nelineární technologie "Příběhová delta". Příběhové delty jsou instalovány do příběhových uzlů, kde jednotlivé příběhy začínají nebo končí. Z Příběhové delty se již rozbíhají paralelní příběhy. Mohou běžet např. celou dobu skutečně paralelně a v další deltě se opět spojit dohromady nebo některé z nich vést k úplně jiným Příběhovým deltám a větvit se do dalších paralelních příběhů. Možnosti jsou zde opravdu veliké. Navýšení současně běžících příběhů má na Synergii stejný efekt, jako zvýšení počtu asynchronních subjektů (počtu bytostí). Intenzita Synergie se dále zvyšuje.

Synergie - paralelní příběhy

Uvedu konkrétní příklad: Bytost, která zamýšlí inkarnaci ve 3D světě na Zemi jako člověk si sepisuje svůj příběh. Napíše si hlavní linii příběhu (pouhé označení příběhové linie pro 3D svět), odehrávající se opravdu v lidském těle na Zemi. Dále si napíše i paralelní příběhy, které se mohou odehrávat na Zemi, v jiných místech galaxie, v jiných galaxiích nebo v úplně jiných vesmírech. Možnosti jsou velice široké.

V jednotlivých paralelních příbězích se odehrává většina z toho, co neobsahuje hlavní příběh. Jsou to většinou různé alternativy hlavního příběhu. Osobnost, kterou v nich bytost nese, je také pokaždé jiná. Většinou, alespoň v jednom případě, čistě protichůdná osobnosti z hlavního příběhu. Před inkarnací se tato bytost na úrovni duše rozdělí do vícero částí a vejde jak do hlavní linie příběhu, tak i do jednotlivých paralelních příběhů. Jako člověk žijící na Zemi nemá díky zapomnění samozřejmě o této skutečnosti ponětí. Žije na několika místech současně, jako několik různých jedinců se samostatným vědomím, čímž zvyšuje Synergii. Pro bytost samotnou je větvení příběhů také velice přínosné a urychluje její vývoj.


"Velká hra" universa, jak bychom mohli absolvování VCU nazvat, je skutečný fenomén. Co bylo na počátku rozděleno se na konci opět spojí. Dalo by se to nazvat hrou sám na sebe, během které se od sebe za pomoci Temného principu maximálně vzdálíme, pohlédneme si do tváře a opětovným sloučením protikladů vyrosteme.
Hra probíhá na mnoha úrovních a má mnoho podob. Nacházíme-li se například ve fyzickém těle na planetě Zemi, je dobré si tento celkový obraz udržet v mysli za současně plného uchopení své pozemské role. Právě to nám pomůže správně pochopit spoustu těžkých věcí a životních situací, jež jsou způsobeny právě protiklady a umožňují náš vývoj. Je velice důležité hrát svou pozemskou roli se vším všudy. Reagovat na věci, které tu jsou a ignorovat věci, které tu nejsou a nikdy nebyly (např. produkty imperativu a různé formy iluzí).

Co bylo naprosto nezbytné pro 1/2 VCU, může být postradatelné či dokonce nežádoucí ve 2/2 VCU. Takový je i osud temné strany - Temného principu, jehož úloha (v podobě, kterou známe) skončila přechodem obratníku v červenci 2008. Je velice důležité této úloze správně porozumět.

Pouze komplexní chápání začlenění Temného principu do "Velké hry" může být skutečně prospěšné. Jakékoliv vytržení z kontextu, účelovost či pahýl informace o této skutečnosti vede k nemožnosti "Velkou hru" skutečně pochopit. Pochopení principů universa je klíč k harmonii a samostatnosti jakékoliv bytosti.

 
 

 

 

Zdroj: www.pentablue.net  Karel Kourek  Tisk  Zpět

 

 
 
 
Obrázky použité v textu jsou pouze náhledy, plnou kvalitu získáte kliknutím na obrázek.

Penta Blue Net - Realizace Karel Kourek © 2007-2017